Michael Archanděl [1]

Nebeské jest dvorstvo krásné. Bible nám představuje Boha uprostřed bytostí pohotových k jeho službě. Nejčastěji se označují jménem andělé; řecké angelos značí vyslance, poslaného. Představují se v různých stupních. Michael na prvním místě. Zvlášť oddaná svátému Michaelovi byla Konstantinopol. Je zajímavé sledovat, jak se archanděl Michael stal patronem umírajících. Michael dává pozor, aby neupadly do odsouzení duše věrných zemřelých. Modlitba, kterou jsme se modlívali v latinské liturgii, zněla: Kéž nás praporečník svatý Michael uvede do pravého světlal Andělům se všeobecně připisuje funkce ochranných průvodců na cestách života. V posledních okamžicích nás má uchránit od chybného kroku jejich nejvyšší vůdce. Podle představy východních křesťanů procházejí duše jakýmisi celními branami, kde sedí ďáblové jednotlivých neřestí a vyžadují poplatek za chyby, kterých se člověk v životě dopustil. Doprovod anděla je tu ovšem spasitelný. Na ikoně posledního soudu drží v ruce váhu, na jednu misku se kladou dobré skutky zemřelého, na druhou jeho poklesky. Šťastný člověk, když dobré převáží. Ale co když je těžší miska s chybami? Tu dobrý archanděl položí svou pádnou ruku na dobrou stranu, a tak s jeho pomocí menší dobro zvítězí nad větším zlem. Četné motivy máme v lidovém folklóru. Velmi závažná je na Východě angelologie duchovních autorů. Opírá se o text evangelia, že nebeští duchové jsou ti, kteří stále hledí na tvář nebeského Otce (Mt 18,10). Jsou tedy patroni a ochránci osob kontemplativních; ty vedou opravdu „andělský život“. Ale i zde má svátý Michael zvláštní funkci bojovníka. Odhání jejich úhlavního nepřítele, tj. špatné a roztržité myšlenky, proud nápadů, které by rozrušily svatyni srdce. S andělskou pomocí nekalé vody podtečou pod skalou naší dobré vůle. (Špidlík, 7n)

Bože, v Trojici jediný, přijmi naše prosby i chvalozpěv našeho srdce:

› Se zalíbením přijímej naši účast na Ježíšově oběti.
› Ať žijeme v jednotě s tvým služebníkem, naším papežem Františkem, a s biskupem naší diecéze.
› Ať obětujeme dary Ježíšovy oběti především za tvou církev: svátou a obecnou.
› Po celém světě naplňuj církev pokojem, chraň, sjednocuj a veď.
› Pamatuj na své služebnice a služebníky, které ti denně připomínáme.
› Prosíme za život v bezpečí, za vykoupení a naději ve spásu.
› Ať ve společenství vykoupených uctíváme slavnou Pannu Marii.

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.

Modleme se: Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svátých andělů, sloužících bez ustání u tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

---

Ve Starém zákoně nalezneme slovo Michael, celkem třináctkrát. Z toho jde v deseti případech o vlastní jméno člověka. Jeden z mužů, kteří jsou Mojžíšem vysláni k prozkoumání Kanaánu, Setur, je uveden jako syn Michaela (Nm 13,13). V rodokmenech První knihy Královské se vyskytuje vlastní jméno Michael dvakrát v seznamu příslušníků kmene Gad (1 Král 5, 13.14). Michael byl jedním z předků Asafa, kterého David ustanovil, aby zpíval v Hospodinově domě (1 Král 6, 25). Toto jméno nesou rovněž dva příslušníci kmene Isachar, syn Jizrachjášův (1 Král 7, 3), a otec velitele Omriho (1 Král 27,18). Stejně se jmenoval jeden z potomků Benjamínových (1 Král 8,16) a jeden z potomků Manasesových (1 Král 12, 21). Takto pojmenoval svého syna král Jošafat (2 Král 21,2). V seznamu Izraelitů vracejících se do vlasti z babylónského vyhnanství je uveden Zebadjáš jako syn Michaelův (Ezd 8, 8). V knize Daniel vystupuje Michael jako „kníže“ (Český ekumenický překlad: „ochránce“) Izraele na třech místech (Dan 10,13. 21; 12, 1). Některá starozákonní jména mohou být odvozena od jména Michael. Podle některých je jméno Saulovy dcery (Mikal) zkráceným tvarem označení (Michael), i když to není jediná možnost, jak toto jméno mohlo být vytvořeno. (Chalupa, 10n)

Bože, v Trojicijediný, přijmi naše prosby i chvalozpěv našeho srdce:

› Dej našim dnům svůj řád a mír.
› Vysvoboď nás od věčné záhuby.
› Připočti nás k zástupu vyvolených.
› Přijmi naše prosby za ty, kdo se znovu zrodili z vody a z Ducha Svatého.
› Vysvoboď nás od věčné záhuby.
› Ať zvěstujeme tvou smrt, vyznáváme tvé vzkříšení a čekáme na tvůj příchod, Pane Ježíši Kriste.
› Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.

Modleme se: Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svátých andělů, sloužících bez ustání tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

---

Počínaje 6. stoletím hovořit o italském pohoří Gargana znamená vlastně totéž, co mluvit o archandělu Michaelovi a o poutích k jeskyni zjevení v městečku, které se dnes jmenuje Monte Sanť Angelo. Přítomnost archanděla Michaela posvětila toto místo jako málo-které jiné v celém křesťanském světě a z toho vyplývá, že můžeme toto místo považovat za „metropoli arch-andělovy úcty na Západě“. Gargano je název, kterým se označuje kopcovité předhoří rozkládající se na pobřeží Jaderského moře, tam, kde začíná Puglie. Ve svém nejvyšším bodě (Monte Calvo) přitom dosahuje nadmořské výšky 1065 metrů. Protiklad mezi Garganem a zbytkem Puglie je tedy pozoruhodný z různých úhlů pohledu: zatímco Puglie je oblastí Itálie s nejnižším procentem lesů, v Garganu nalezneme národní park bohatý na lesy a středozemní vegetaci. Můžeme jej označit za „biologický ostrov“ a botanickou zahradu. Oblast Gargana se skládá převážně z vápencových skal a objevíme zde bohaté stopy krasových útvaru: jeskyně, propadliny, propasti. A právě v jedné z těchto jeskyní se na konci 5. století zjevil archanděl Michael a svatyně, která předává jeho úctu, se tak stala nejstarším křesťanským poutním místem, které bylo po dlouhou dobu nejznámějším v Jižní Evropě. V období křižáckých výprav se svatyně svátého Michaela stala povinnou zastávkou před plavbou do Svaté země.

O poutním místě, jehož dějiny sahají více než patnáct století zpátky, lze vyprávět s užitkem pro prohloubení naší osobní víry. Nalézáme tam vše, co se váže k jeho poslání: jako vládce Božího vojska nese Michael meč, aby porazil zlo; jako ten, který doprovází duši zesnulého, má v ruce váhu posledního soudu; jako vládce nebeských mocností drží v levé ruce zeměkouli. Meč, váha a zemský glóbus zůstanou symboly archandělovy pomoci ve prospěch křesťanů v jejich boji proti zlu. Zlo je dílem ďábla, který je především zakoušen jako ten, kdo ničí každé tělesné zdraví. Z toho důvodu boj proti zlu nebo ďáblovi obsahuje jak tělesnou stránku v po-době uzdravení, tak i duchovní rozměr coby obrácení. (Tenace, 73n)

Bože, v Trojici jediný, přijmi naše prosby i chvalozpěv našeho srdce:

› Shlédni na nás s vlídnou a jasnou tváří.
› Naplň nás veškerým nebeským požehnáním a milostí.
› Pamatuj také, Bože, na své služebníky a služebnice, kteří nás předešli se znamením víry a spí spánkem pokoje.
› Dej nám podíl a společenství se svými svátými apoštoly a mučedníky.
› Neposuzuj nás podle skutků, ale přijmi nás do jejich společnosti jako štědrý dárce milosti.
› Ať neustále rozjímáme o tom, že všechno stále tvoříš a je to dobré, že všechno posvěcuješ, naplňuješ životem, žehnáš a nám rozděluješ.
› Klaníme se ti, neboť skrze Pána, s ním a v něm, je tvoje čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propásli satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.

Modleme se: Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svátých andělů, sloužících bez ustání u tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

---

Prvotní znamení na hoře v Garganu se událo v takové době a takovým způsobem, že lze stěží hovořit o náhodě. I kdyby se první zázrak mohl podobat legendě, jež sama je velmi různorodá, pokud jde o její podrobnosti, celkově vzato se různá podání shodují s jádrem události. V roce 490 si jeden z pastýřů jménem Gargano všiml, že v jeho stádu chybí ten nejkrásnější býk. Vydá se ho tedy hledat a najde jej, jak klečí před vstupem do nějaké jeskyně. Ze vzteku anebo prostě jen proto, že z tohoto místa se býk jednoduše nedal vytáhnout, vystřelil pastýř otrávený šíp, aby jím býka zasáhl. Síp se však vrátil zpět a místo zvířete se zabodl do oka střelci. Služebníci spolu s pastýřem běželi dolů na pláň, aby událost oznámili biskupovi městečka Siponto, které leží hned u moře. Biskup, svátý Lorenzo Maiorano, vyhlásil třídenní půst, aby vyšlo najevo, jaké je poselství tohoto znamení. Šlo o biskupa, který přišel z Carihradu a který se vyznamenal tím, že započal křesťanskou úctu na hoře, na níž byl pohany uctíván hrdina Calcante, řecký mýtický věštec, který se zúčastnil trojské války. Lidé mu zde přinášeli v oběť černého berana a pak jej prosili, aby jim předpověděl budoucnost. Na konci postu, 8. května, se archanděl Michael zjevil biskupovi a řekl mu: „Já jsem archanděl Michael, který stále stojí před Boží tváří. Jeskyně je zasvěcená mně. Já jsem si ji vybral a já sám jsem jejím bdělým strážcem. Tam, kde se otvírají skály, mohou být odpuštěny lidské hříchy... Oč budete prosit v modlitbě, bude vyslyšeno. Běž tedy a zasvěť jeskyni křesťanské úctě.“ Tato slova, která pronesl archanděl k biskupovi, znamenají kapitulaci starých pověr a rozhodnutí pro novou křesťanskou úctu, která představuje ochranu ze strany Boží pro toho, kdo místo navštíví. (Tenace, 80n)

Bože, v Trojici jediný, přijmi naše prosby i chvalozpěv našeho srdce:

› Abychom rádi konali památku smrti a vzkříšení tvého Syna.
› Abychom ti s úctou obětovali chléb života a kalich spásy.
› Abychom ti vzdávali díky za to, že smíme stát před tebou a můžeme ti sloužit.
› Ať nás všechny, kdo máme účast na Těle a Krvi Kristově, shromáždí a sjednotí Duch Svatý.
› Pamatuj, Bože, na svou církev po celém světě.
› Veď ji k dokonalosti lásky.
› Smiluj se nad námi, nade všemi: dej nám věčný život.

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.

Modleme se: Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svátých andělů, sloužících bez ustání u tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

---

Druhá příhoda vypráví o pomoci, kterou svátý Michael poskytl během bitvy proti Odoakrovým hordám, které v roce 492 obsadily Siponto. Biskup a lid se sjednotili v modlitbě a archanděl se zjevil s příslibem vítězství. Ráno, když začala bitva, se rozpoutala bouře. Země se třásla, sestoupila hustá mlha, písek a krupobití zasáhly nepřátele, kteří zděšení uprchli. Třetí zjevení je zvlášť významné, protože se vztahuje k posvěcení kostela a k slavnostnímu počátku úcty. Aby mohl být archanděl uctíván, musela být posvěcena jeskyně. Ale jak? Biskup váhal a otázal se papeže Gelázia, který mu přikázal tři dny se postit a pak spolu s puglijskými biskupy a lidem vystoupit na místo a posvětit je. Když ale půst skončil, archanděl Michael řekl biskupovi: „Nejste to vy, komu náleží posvětit tuto baziliku, kterou jsem já sám vybudoval. Já jsem ji založil a také posvětil. Na vás je pouze vstoupit a navštěvovat toto místo a modlit se zde, kde jsem přítomen já, váš patron. Ty zde zítra budeš slavit mši a lid bude přijímat, jak je tomu zvykem. Mým úkolem bude, abych vám ukázal, jak jsem ze svého podnětu posvětil toto místo.“ Když 29. září došli biskupové na to místo, aby tam slavili první mši, nalezli ozářenou jeskyni, oltář pokrytý rudým rouchem a na něm křišťálový kříž. Svatá jeskyně zůstane v tradici místem kultu, který „nebyl posvěcen rukou člověka“, tedy biskupy, a proto je nazývána „nebeskou bazilikou“. Od té doby jeskyně na Monte SanťAngelo je uctívána jako „brána nebes“, je prahem milosrdenství a zjevení Boží ochrany prostřednictvím jeho andělů. (Tenace, 81)

Bože, v Trojici jediný, přijmi naše prosby i chvalozpěv našeho srdce:

› Ať tě se všemi spravedlivými od počátku světa a s nimi chválíme a oslavujeme.
› Všemu, Pane, dávej život a vše posvěcuj.
› Ustavičně si shromažďuj lid, aby od východu až na západ byla tvému jménu přinášena oběť čistá.
› Skrze Krista ať se před tebou stáváme obětí úplnou a ustavičnou.
› Slyš naše prosby.
› Smiluj se nad svými rozptýlenými dětmi, abychom všichni byli jedno v tobě.
› Splň naši naději, že v tobě budeme věčně žít.

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.

Modleme se: Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svátých andělů, sloužících bez ustání u tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

---

Ke čtvrtému zjevení archanděla v Garganu došlo roku 1656, když celá Puglie byla zasažena morem. Svatý Michael se zjevil biskupovi města Monte SanťAngelo a nařídil mu posvětit kameny jeskyně a vyrýt do nich znamení kříže a písmena M. A. (Michael Archanděl). Ujistil jej, že kdokoli bude s úctou takový kámen nosit a modlit se, mor se mu vyhne. Tímto zázrakem byl lid Monte SanťAngela zachráněn od hromadné nákazy, která zasévala smrt. Během staletí přišli jako kajícníci a poutníci papežové, vládcové, šlechtici i obyčejní lidé, svatí a hříšníci. Třeba papež, svátý Lev IX. (1049-1054), navštívil svatyni celkem třikrát a potvrdil všechna zjevení i privilegia.

Svatý František z Assisi, který sem připutoval, se považoval za nehodného vstoupit do jeskyně. Z přeplněného seznamu svátých a světic, kteří se na Monte SanťAngelo modlili, vzpomeňme svátého Kamila de Lellis, který žil několik let u kapucínů. Pak založil řeholní rodinu pečující o nemocné a umírající. Mnozí z příchozích na památku pouti nechali vyrýt na stěnu jeskyně své jméno. Někteří se zase zasloužili o stavbu kostelů, kaplí, klášterů, o zhotovení sloupů, soch a obrazů zasvěcených svátému Michaelovi. Mnozí jiní v závěti žádali, aby někdo jejich jménem vykonal pouť do jeskyně svátého Michaela a přimlouval se tam za jejich duši.

Drsný, syrový a až skoro „neotesaný“ je tento garganský pilíř. Lidé jako by na něm nacházeli ideální podmínky k tomu, aby se otevřeli posvátnému znamení, rozhovoru s Pánem, který jediný ochraňuje, uzdravuje nebo dává rozpoznat smysl toho, co člověk vytváří. Rozhovoru s Bohem zasvětil celý život několik málo kilometrů odtud, v San Giovanni Rotondo, otec Pio. Hordy „langobardských bojovníků“ sice šplhají na horu plnou hlubokých roklí a namáhavých cest, aby těm, kdo žijí domov, uškodili. Ale na vrcholu se zastaví, zjihnou a pokleknou: z úcty, únavou, ale též kvůli řádnému pokání. Vyryjí do kamene něco ve své řeči a stanou se z nich dějiny.

V latinské tradici se liturgická památka svátého Michaela slaví 29. září, v den posvěcení chrámu, zatímco 8. května se připomíná archandělovo zjevení. Tyto dva svátky připadají do období, která jsou zvláště důležitá pro zemědělství, pro koloběh života. Květnový svátek uprostřed jara zahajuje období prací. Konec září odpovídá sklizni plodů, zvláště těch posledních, jimiž jsou hrozny, a souvisí s přípravou půdy na zimu. Bylo venkovským zvykem zajistit v tomto období stěhování stád a v rodinách se při příležitosti svátků svátého Michaela rovněž moudře měnila „roční období“. Zatímco 29. září se začínalo s nošením vlněného oblečení, 8. května se ze skříní vytahovaly lněné a bavlněné oděvy, které chránily před letními vedry. Úterý podle starobylé tradice bylo vždy dnem zasvěceným andělům. (Tenace, 81n)

Bože, v Trojicijediný, přijmi naše prosby i chvalozpěv našeho srdce:

› S vděčností si uvědomujeme, že před tebou stojí nesčetné zástupy andělů, ve dne v noci ti slouží, hledí na tvou tvář a ustavičně tě slaví.
› Abychom stále vyznávali, že jsi veliký, žes všechna svá díla učinil v moudrosti a lásce.
› Člověka jsi stvořil ke svému obrazu a svěřil jsi mu celý svět, aby vládl nade vším tvorstvem a sloužil jedině tobě, svému Stvořiteli.
› A když jsme ti odepřeli poslušnost a ztratili tvé přátelství, tys nás nenechal napospas smrti.
› Slitovával ses nad lidmi a pomáhal jim, aby tě hledali a nacházeli.
› Častokrát jsi jim nabízel smlouvu a kázáním proroků je učil očekávat spásu.
› A tak jsi, Otče, miloval svět, žes k naší spáse poslal svého jediného Syna, když přišla plnost času.

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.

Modleme se: Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svátých andělů, sloužících bez ustání u tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

---

 Úctu k archandělovi a svatyni v Monte SanťAngelo doprovázely historické události křesťanské Evropy, a to v té míře, že se během středověku vymezila skutečná a vlastní typologie staveb michaelské úcty jako fenomén evropského rozsahu, bezprostředně nebo i zprostředkovaně spojený s garganskou svatyní. Poutní místa se zrodila stejným způsobem, a to proto, aby připomínala nějaké archandělovo zjevení. Jejich počátku předcházelo zázračné znamení. V Monte SanťAngelo kapala ze skály voda a tato „kapka“ uzdravovala. Voda je na poutních místech opakujícím se elementem z toho důvodu, že v sobě sjednocuje očištění od hříchů a tělesné uzdravení. Měli bychom připomenout, že nejstarší tradice vlastně připisuje Michaelovi uzdravení prostřednictvím vody. Například v Egyptě uctívali křesťané archanděla Michaela nejprve jako patrona říčních vod a poté jako lékaře, bojovníka a toho, kdo doprovází duše zesnulých do záhrobí (tzv. psychopompos). Nachází se nahoře v přírodních jeskyních nebo na místech, která jsou blízko vody, řeky a moře. Mont Saint-Michel ve Francii (8. století) je ostrov ukotvený mezi nebem a zemí, Sacra di San Michele ve Val di Susa v severní Itálii, postavená mezi 5. a 10. stoletím, je umístěna tak, že působí dojmem, jako by ji mohli vybudovat pouze andělé, aby bylo možné odtamtud „nahlížet na božskou vznešenost“. Rovněž na vrcholku Castel SanťAngelo v Římě byla postavena kaplička, která se jmenovala Svary anděl mezi nebesy. Název Castel SanťAngelo sahá k papeži Řehoři Velikému, jenž v roce 590 svolal lid do procesí k modlitbě, zatímco Rím byl vyčerpán morovou epidemií. Vypráví se, že archanděl Michael se tehdy zjevil nahoře nad Hadriánovým mauzoleem v pozici, kdy zasunoval meč zpět do pochvy na znamení, že se hromadná nákaza chýlí ke konci. „Andělé jsou totiž duchové pověření službou a poslaní sloužit těm, kterým mají zasloužit spásu.“ (Tenace, 85)

Bože, v Trojicijediný, přijmi naše prosby i chvalozpěv našeho srdce:

› Abychom nikdy nepochybovali o tom, že chudým stále zvěstuješ spásu, zajatým vykoupení a zarmouceným radost.
› Klaníme se Ježíši, který naplnil Otcovu vůli, byl poslušný až k smrti kříže; svou smrtí smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život.
› Abychom už nežili sami kvůli sobě, a žili pro tebe.
› Abychom uvěřili v Ducha Svatého, který koná ve světě dílo spásy, všechno naplňuje a posvěcuje.
› Abychom při každé mši svaté s tebou obnovovali věčnou smlouvu.
› Žasneme nad tím, jak jsi, Otče, sebe oslavil, ukázal všechnu svou lásku, když se tvůj Syn těm, které zanechává ve světě, vydal do krajnosti.
› Abychom zvěstovali tvou smrt, Pane, a čekali na tvůj příchod.

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.

Modleme se: Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svátých andělů, sloužících bez ustání u tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

---

Jiným centrem šíření archandělova kultu je slavná svatyně Mont-Saint-Michel ve Francii. I zde, ať se na první pohled jeví cokoli, musíme počátek slavných poutí vysvětlit skrze východní vlivy. Jako tolik jiných v tomto kraji je i založení tohoto místa spjato s irskými mnichy 7. století, kteří vyšli ze starobylých církevních obcí Velké Británie, z krajů keltských a anglosaských. Ale co překvapí nejvíce, je, že i na Mont-Saint-Michel najdeme napodobení Monte Gargana. Vše je tu podobné. Legendy jsou totožné. Tak jako to ve snu kdysi učinil biskupovi ze Siponta, oznamuje svátý Michael i svátému biskupovi Aubertovi, že chce mít svatyni na hoře, právě ve snu. V obou vyprávěních ukazuje místo, kde chce být archanděl uctíván, silný býk. A konečně obě svatyně mají tutéž formu. Protože na Mont-Saint-Michel nebyla přírodní jeskyně, svátý Aubert vyhloubil kryptu, „která opakovala,“ říká dobový text, „podobu té na Monte Gargano“. Příbuznost je očividná. Krypta byla podle tradice posvěcena 16. října 709.

Od té doby se věhlas Mont-Saint-Michel vyrovnal věhlasu Monte Gargana, a dokonce jej převýšil. Od karolinské epochy postupoval kult svátého Michaela z Normandie na východ. S trasou keltských mnichů bude jeho svatyní přibývat až na vrcholy bavorských Alp. Hora Svatého Michaela je bytostně provázána s tím, co se stane životním programem svaté Jany z Arku. (Leclercq, 112n)

Jméno Michael znamená: kdo je podobný Bohu. Jak říká svátý Řehoř, pokaždé když jde o zázračné věci, je vysílán Michael, aby svým konáním, stejně jako svým jménem, ukázal, že nikdo nedokáže udělat, co si Bůh vyhradil pro sebe. Proto se svátému Michaelovi připisuje mnoho mimořádných činů. Podle Daniela má právě on v Antikristově době povstat a ve své roli ochránce a obránce bránit vyvolené. To on potřel draka a jeho anděly a jejich vyhnáním z nebe dobyl velkého vítězství. To on se přel s ďáblem o Mojžíšovo tělo, jež chtěl ďábel veřejně vystavit, aby se mu židovský lid klaněl místo Boha. To on přijímá duše svátých a vede je až do rajské blaženosti. To on byl dříve knížetem synagogy a nyní je knížetem církve. To on, říká se, udeřil na Egypt deseti ranami, rozdělil Rudé moře, vedl hebrejský lid pouští a uvedl ho do zaslíbené země. To on nese korouhev Ježíše Krista uprostřed bitev, jež andělé svádějí. To on na Pánův příkaz srazí Antikrista usazeného na Olivetské hoře. Na hlas archanděla Michaela vstanou mrtví z hrobu. A konečně on v den soudu přinese Pánův kříž, hřeby a trnovou korunu. (Contamine, 116n) 

Bože, v Trojici jediný, přijmi naše prosby i chvalozpěv našeho srdce:

› Vyznáváme, že náš Pán Ježíš Kristus vstal z mrtvých a usedl po tvé pravici, nebeský Otče.
› Abychom se stávali dokonalou a živou obětí v Kristu, ke chvále tvého jména.
›  Pamatuj na celý biskupský sbor, na ty, kdo přinášejí dary, i na ty, kdo se shromažďují ke slavení eucharistie.
›  Pamatuj na ty, kdo tě hledají s upřímným srdcem.
› Přijmi do svého otcovského Srdce ty, kteří odpočinuli v tvém Kristu, i ty, o jejichž víře ty víš.
› Dávej světu všechno, co je dobré.
› Ať tě ve tvém království, s celým vesmírem, vysvobozeným z hříchu a smrti, oslavujeme skrze našeho Pána Ježíše Krista. 

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.

Modleme se: Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svátých andělů, sloužících bez ustání u tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

---

Povstane Michael, veliký kníže, který chrání syny tvého lidu. To bude čas úzkosti, jaký nebyl od té doby, kdy povstaly národy, až do té doby. Tehdy bude zachráněn tvůj národ, každý, kdo bude zapsán v knize. Probudí se mnozí z těch, kteří spí v zemi prachu, jedni k věčnému životu, druzí k potupě, k hanbě navěky. Kteří byli poučeni, budou zářit jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, jako hvězdy na věčné časy (Dan 12, 1-3).

Bože, v Trojici jediný, přijmi naše prosby i chvalozpěv našeho srdce:

› Vysvoboď nás ode všeho zlého.
› Dej našim dnům svůj mír.
› Smiluj se nad námi a pomoz nám.
› Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu.
› Ať žijeme v bezpečí před každým hříchem.
› Podle své vůle naplňuj svou církev pokojem a veď k jednotě.
› As nadějí ať očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista: Maranatha!

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.

Modleme se: Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svátých andělů, sloužících bez ustání u tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

---

Použitá literatura:

CONTAMINE, PH., Svatý Michael na nebi Jany z Arku, in Archanděl Michael. Dynamický obhájce života, Refugium, Olomouc 2009, s. 116-142.
CHALUPA, P., Michael neboli starozákonní hledání výlučnosti Boha, in tamtéž, s. 10-20.
LECLERCQ, H., Angelologie a uctívání andělů na Mont-Saint-Michel, in tamtéž, s. 111-115.
SPIDLÍ K, T., Úcta ke sv. Michaelovi na Východe, in tamtéž, s. 7-9.
TENACE, M., Úcta k Archandělu Michaelovi v Garganu: zjevení, kult a kultura v dějinách Evropy, in tamtéž, s. 73-87.
Z liturgie: Vlastní mešní texty o svatých, 29. září. Sv. Michaela, Gabriela a Rafaela, archandělů, in Český misál, Česká biskupská konference, Praha 2015, s. 616.